Rady a Tipy

Narození brzy: V porodnicích matky a děti oddělují, ačkoli to škodí

Syn Zoje Kubin se narodil o více než měsíc dříve, než měl. Byl březen 2020 a nemocnice na Slovensku zavedli pro koronavirus přísná opatření – zakázané byly návštěvy i otcové při porodech.

Zoja Kubin porodila syna v Banské Bystrici.

„Hned po porodu, který podle mě proběhl docela rychle a hladce, mi ho dali na břicho, spolu jsme se vytešili a když mi ho brali, chytil se košile a nechtěl se pustit. Nejbližší jsem ho viděla až o týden, „říká žena.

O důležitosti kontaktu předčasně narozeného dítěte a matky kůže na kůži jí nikdo neříkal. A přestože byli se synem na stejném patře, nemohla ho navštívit.

„Pouze díky ochotě jedné sestřičky jsem ho mohla vidět alespoň přes MMS, které mi s drobnými informace posílala. Jak se má, jak tloustne, že se koupe … „přibližuje.

Pro epidemiologické opatření jí zpočátku nedovolily ani nosit synovi vlastní mléko. Musela ho vylévat. „Ten čas, co jsem byla bez něj, byl pocit neskutečné samoty a frustrace. I přesto, že byl tak blízko, byl přece tak daleko a sám, „popisuje.

vypnout reklamu

Nejde přitom o výjimku z toho, jak nemocnice na Slovensku přistupují k péči o předčasně narozené děti. Oddělování matek a dětí, které je podle výzkumů pro novorozence škodlivé, se v nemocnicích děje i mimo koronakrízy napříč celým Slovensku.

Takové příběhy popsalo deníku SME několik žen. Ve světě se přitom iu předčasně narozených dětech už léta uplatňuje mnohem větší zapojení matek a dokonce i celých rodin.

Zdravotníci na Slovensku argumentují, že důvodem je zejména nedostatek prostorů na nemocničních odděleních, ale i tak, že pro matky je někdy náročné být hned po porodu se svými dětmi.

„Musí si nejen pravidelně odstříkávat mléko, ale i odpočívat. Některé si myslí, že zde budou celý den, ale někdy to nezvládají,“ říká Darina Chovancová, přednostka Novorozenecké kliniky nemocnice na Antolskej v Bratislavě.

Primářka perinatológie v martinské nemocnici a šéfka výboru Slovenské neonatologů Katarína Matasová zase tvrdí, že „jsou i situace, kdy se s dítětem něco děje a pro rodiče není příjemné se na to dívat. Navíc také nepomáhá, když mámě řekneme, že klokánkování je pro její dítě nezbytné, a když při něm nemůže být, tak mu ubližuje a zhoršuje jeho vývoj. “ I bez toho prý vidí, že matky v sobě nesou pocit viny, že nedokázali dítě donosit.

Klokánkování, které Matasová zmiňuje, je postup doporučený Světovou zdravotnickou organizací (WHO). V praxi jde o kontakt kůže na kůži, ideální na odhalené hrudi.

Klokánkování předčasně narozeného dítěte. (Zdroj: SME – Marko Erd)
Kůže na kůži pomáhá malým a nemocným
Předčasně narozených dětí je na Slovensku stále více. Lékaři říkají, že za posledních patnáct let stoupl jejich počet téměř o třetinu. Z 57 tisíc dětí, které se podle Národního centra zdravotnických informací na Slovensku narodili v roce 2018, je na svět přišlo čtyři tisíce předčasně. To je přibližně každé čtrnácté dítě.

Slovník
Neonatologie – vědní obor, součást pediatrie, který se zabývá novorozenci,
Perinatológia – obor zabývající se životem dítěte krátce po porodu,
Klokánkování – péče o novorozence, která spočívá v kontaktu kůže na kůži na hrudi rodiče,
Inkubátor – přístroj, který v uzavřeném prostoru reguluje teplotu a koncentraci kyslíku a vytváří vhodné podmínky pro dítě.
Důvodem může být například vyšší věk matek nebo jejich různá onemocnění.

Za předčasně narozené považují lékaři děti, které se narodí před ukončeným 37. týdnem těhotenství. Normální těhotenství trvá zhruba 40 týdnů.

Předčasně narozené děti jsou nezralé, často mají nízkou porodní hmotnost, mají také vyšší riziko úmrtí a hrozí jim dlouhodobé zdravotní následky. Běžně se o ně starají lékaři na neonatologického jednotkách intenzivní péče v perinatologických centrech, kterých je na Slovensku šest. V případě extrémně nezralých novorozenců jim pomáhají dýchat přístroje a leží v inkubátorech.

Stovky výzkumů však poukazují na to, že předčasně narozené děti, i ty s nízkou porodní hmotností, by měli kromě podpory přístrojů a léků dostávat i péči klokánkování.

„Klokánkování se obecně považuje za cosi extra a ne za základní východisko péče. Kontakt kůže na kůži a kojení přitom zaručují, že dítě přežije a bude prospívat. Tyto dvě věci podporují fyzické a emocionální zdraví a také životaschopnost. Týká se to všech novorozenců včetně malých a nemocné,